32/5 Podzemí

Když se člověk (například středoškolák hledající obor, který by ho zajímal pro další studium) podívá do výkladového slovníku, o geografii se dozví, že „je vědou studující prostorové rozšíření jevů na Zemi, jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase“. I samotný název geografie je, řekněme, trochu omezený na povrch země – γεός [geos] pozemský + γράφειν [grafein] psáti. Geografie ale takto „povrchní“ není. Geografie jde do hloubky. A to jak v přeneseném významu, tak i doslova. Důležitým a tematicky velmi pestrým objektem studia geografie jsou i podzemní prostory a přírodní i antropogenní procesy a činnosti, které se v nich odehrávají. I ty jsou součástí „krajinné sféry“, což je důležitý termín pro doplnění výše uvedené zjednodušující definice geografie. Krajinná sféra v ní zastupuje výraz „na Zemi“. Skýtá v sobě totiž jak přírodní, tak i lidskou stránku jevů a dění „na Zemi“, a to ve smyslu všech jejích složek, vrstev, sfér (v atmosféře, biosféře, hydrosféře, kryosféře, litosféře, pedosféře). Zároveň krajinná sféra obsahuje i to, jak se „Zemí“ interaguje člověk. Objektem zájmu tohoto čísla Geografických rozhledů je právě ta část krajinné sféry Země, která leží pod jejím povrchem. Podzemí, zcela v souladu s šíří geografie jako vědy, nabízí neméně rozsáhlou paletu témat, kterým se lze věnovat. Krasový fenomén, vulkanismus, desková tektonika, vodní prameny a zdroje vody, podzemní vodní toky a jezera, pravěké jeskyně a archeologická naleziště, skalní města, hrobky, doly, hlubinné vrty, podzemní chodby, katakomby, kasematy, žaláře, sklepy, bunkry, kryty, válečné tunely, dopravní tunely, pašerácké tunely, nebo třeba i podzemí v přeneseném významu slova underground jakožto (sub)kulturní fenomén. To je (jistě ne kompletní) výčet příkladů, čím vším je podzemí pro geografii zajímavé. Prostřednictvím alespoň některých z nich s námi do podzemí pojďte zajít v tomto čísle Rozhledů.

Zobrazit obsah čísla | vydáno 12. 6. 2023