28/1 100 let republiky

Území Československa je součástí střední Evropy. Kam se ale zařadit dále? Úvodní článek sleduje, kdy a proč lze území Česka a Slovenska vnímat jako součást evropského Západu nebo naopak Východu, a jak se toto postavení měnilo v průběhu stoleté česko-slovenské historie. Připomínáme trochu zapomenutou nejvýchodnější část meziválečného Československa, Podkarpatskou Rus. Věnujeme se dalším důležitým mezníkům historie Československa, především těm, které proběhly v tzv. osmičkových rocích. Svým nezaměnitelným způsobem přibližuje své prožitky ze srpna 1968 bývalý dlouholetý šéfredaktor Geografických rozhledů doc. Ivan Bičík, pobývající v inkriminované době na exkurzi v Sovětském svazu. Hranice Československa toto číslo „překračuje“ představením situace v prorusky orientovaném Podněstří, neuznaném separatistickém státu v rámci Moldavska.
Za pouhých 25 let od rozpadu společného státu se zásadně změnilo postavení geografie Česka i historie českých zemí ve vzdělávacím procesu na Slovensku, a tím pádem i povědomí mladé slovenské generace o „svých nejbližších sousedech“. Zajímavý, ve výuce dobře využitelný, je pohled na „žlutou českou krajinu“, fenomén pěstování řepky olejky, z mnoha úhlů pohledu.
Ke globálnímu měřítku se téma čísla posouvá diskutováním stárnutí populace, jevu, který výrazně postihuje i českou a slovenskou společnost. Možností, jak následky stárnutí populace eliminovat, je nahrazení lidské práce prací robotů, jejichž pojmenování se stoletého výročí dočká zanedlouho. Bratři Čapkové uvedli slovo „robot“ v život premiérou divadelní hry R.U.R. dne 2. ledna 1921 v Hradci Králové.

Zobrazit obsah čísla | vydáno 12. 10. 2018