30/3 Sčítání populací

Sčítání lidu, případně cenzus nebo soupis obyvatelstva, je proces získávání údajů o populaci určitého území. Kromě dat o lidech a jejich základních osobních údajích (např. věk) se při sčítání zjišťují data týkající se sociálních a kulturních znaků (např. užívaný jazyk, náboženství). Termín sčítání lidu se používá především pro sčítání obyvatelstva a domácností na úrovni státu.
Na rozdíl od průzkumů veřejného mínění (nebo jiných sociologických výzkumů) nečerpá sčítání lidu informace pouze ze vzorku populace, ale plošně – od každého jednotlivce. S daty ze sčítání se pracuje ve vědě, obchodu (marketingu), plánování (např. dopravních spojů podle dojížďky do zaměstnání a do škol) nebo právě při realizaci vzorkového výzkumu (pro určení toho, jak má reprezentativní vzorek obyvatelstva vypadat). Údaje ze sčítání slouží i při řešení krizových situací – hasiči se mohou dozvědět, kolik pater, bytů, důležitých přípojek je v domě, při evakuaci vědí, kolik kde žije lidí a v jakých domech se vyskytují. Otázkou však je, jestli jsou data získávaná při sčítání, tedy jednou za 10 let, dostatečně aktuální.
Určitým problémem sčítání je jeho vysoká cena. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 přijde český stát na 2,23 miliardy korun (podobně jako v roce 2011). Je taková investice za pořízení dat, která jsou většinou obsažena v různých registrech (osob i nemovitostí), rozumná? Podle statistiků ano. Data ze sčítání lidu obsahují celou řadu cenných údajů, které v registrech obsaženy nejsou.
Populační cenzus se koná téměř ve všech zemích světa. Několik států sčítání nepořádá, protože spoléhá na data z registrů (v Evropě Nizozemsko, Švédsko a Finsko). Problémem pro tyto státy je ale to, že legislativa Evropské unie po svých členských zemích vyžaduje i údaje, jimiž registry nedisponují (např. údaje o domech a bytech).

Zobrazit obsah čísla | vydáno 8. 2. 2021