Časopis pro ty, kteří chtějí porozumět světu kolem sebe.
Časopis s obsahem recenzovaným odborníky.

Nejnovější vydání

30/5 Střední Evropa

Před 17 lety se Evropská unie rozrostla o deset členských států. Z velké části šlo o země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Za střední Evropu jsou v současném všeobecném diskurzu považují hlavně právě země V4. Zahrnovány jsou do ní i takzvané alpské země (Německo, Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Na pomezí je Slovinsko. V mnoha ohledech spadá k balkánskému regionu, ale přiřazováno je oprávněně i k alpským zemím a spjaté je (nejen tím, že se připojilo k EU také 1. května 2004) i se zeměmi V4. I Slovinsko tak lze zahrnout do současné definice střední Evropy. Ale jaký význam měl termín střední Evropa dříve?
Pojem střední Evropa byl poprvé použit patrně na vídeňském mírovém kongresu, na kterém se mezi lety 1814 a 1815 po napoleonských válkách urovnávaly mezinárodní vztahy v rámci celé Evropy. Za střední Evropu (původně, francouzsky, L’Europe intermédiaire) byl na kongresu označován prostor dnešního Německa a Beneluxu. Tato „první“ střední Evropa symbolizovala sjednocení. Svým relativním politickým konzervatismem se lišila od liberalistické západní Evropy, tedy Spojeného království a Francie. Po sjednocení Německa v roce 1871 se začala tvořit další „střední Evropa“. Postavení Německa ve „středové poloze“ (Mittellage) vyvrcholilo první světovou válkou a projektem Mitteleuropa – konceptem Německem ovládaného středoevropského prostoru. Po druhé světové válce střední Evropa „zanikla“ mezi Východem a Západem, respektive byla tvrdě rozdělena mezi obě sféry. Další „střední Evropa“ se začala formovat až po pádu železné opony. Nyní je tato „střední Evropa“ geopoliticky a ekonomicky sjednocená, především díky Evropské unii.

Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 6. 2021

 

Aktuality

Jednotlivá čísla Geografických rozhledů lze nově zakoupit i v elektronické podobě (ve formátu pdf) prostřednictvím
e-shopu Nakladatelství P3K.

V příštím ročníku Geografických rozhledů (31. ročník, 2021/2022) se můžete těšit na tato témata: Pandemie (vyjde v říjnu 2021), Železnice (vyjde v prosinci 2021), Volby (vyjde v únoru 2022), Střední Amerika (vyjde v dubnu 2022), Jižní Morava (vyjde v červnu 2022). Leták k 31. ročníku si můžete stáhnout zde. Za jeho šíření a sdílení budeme moc vděční!

V letošním, již 30. ročníku Geografických rozhledů vycházejí tato čísla: Hranice (vyšlo v říjnu 2020), Polární oblasti (vyšlo v prosinci 2020), Sčítání populací (vyšlo v únoru 2021), Sdílený prostor (vyšlo v dubnu 2021), Střední Evropa (vyšlo v červnu 2021).
Leták je ke stažení zde.

V pondělí 7. prosince 2020 proběhla v rámci Arktického festivalu online prezentace nového čísla Geografických rozhledů na téma Polární oblasti. Kromě GR představil své číslo s názvem Polární krize kulturní čtrnáctideník A2 a měsíčník pro světovou literaturu Plav poukázal na vydání zaměřené na Sámy. Záznam z události si můžete pustit zde. Více o Arktickém festivalu najdete na arktickyfestival.cz.