32/4 Slovensko

Slovenský národ se začal formovat v polovině 19. století. Podobně jako v českých zemích, i na území dnešního Slovenska proběhlo národní obrození. V rámci Rakousko-Uherska byly snahy Slováků o jazykovou autonomii a povznesení slovenské kultury soustavně potírány „maďarizací“ uherských vlád. Po roce 1918 se Slovensko stalo součástí Československa, ve kterém Slováci poprvé nabyli status samostatného (státotvorného) národa. Mezi lety 1939 a 1945 na území Slovenska existoval takzvaný Slovenský stát, satelit nacistického Německa. Po skončení druhé světové války byl v roce 1945 obnoven československý stát. Češi a Slováci společně přečkali období komunismu a socialismu, dočkali se spolu návratu svobody a utvořili Českou a Slovenskou Federativní Republiku (1990−1992). Neshody mezi českými a slovenskými politickými elitami však roku 1993 vyústily v rozdělení Československa. Vznik dvou samostatných republik přinesl mnohé problémy – rozdělení státního majetku a závazků, utvořena, respektive revidována musela být státní hranice, komplikací bylo i určení státní příslušnosti dosavadních československých občanů.
V roce 2004 se Slovensko i Česko staly součástí Evropské unie a Slováci dokonce už v roce 2009 přijali společnou evropskou měnu euro. Pro slovenskou ekonomiku to byl důležitý krok. Bez členství v eurozóně by současnou složitou dobu, ovlivněnou inflací, Slovensko zvládalo pravděpodobně daleko hůř. Česko i Slovensko se za 30 let své samostatnosti musely potýkat a stále potýkají s problémy, jako jsou korupce nebo populismus. Co ale trápí Slovensko mnohem víc než Česko, je velká emigrace ze země. Odcházejí vzdělaní a mladí lidé, jejich cílem je ve většině případů Česko. Ne nadarmo se říká, že Praha je druhým největším slovenským městem.
Slovensko je pestrá, krásná a unikátní země. A to z hlediska sociogeografického i fyzickogeografického. Přesvědčit se o tom můžete v tomto čísle Rozhledů.

Zobrazit obsah čísla | vydáno 26. 4. 2023