31/5 Jižní Morava

Tématem tohoto čísla je jižní Morava. Ne Jižní Morava. To je řeka v dnešním Srbsku, která soutokem se Západní Moravou vytváří řeku Velikou Moravu. Tyto Moravy protékají hustě zalidněnou Moravskou rovinou v Moravském Srbsku. Veliká Morava je pravým přítokem Dunaje. Stejně jako naše „česká“ Morava, která se však do Dunaje vlévá z jeho levé strany. To, že se Morava na srbském i na našem území jmenují stejně, má prostý důvod. Oba názvy mají stejný jazykový původ. Ale proč na obou místech vymysleli stejný název? Odpovědí je geografie obou řek a jejich okolí.
Přípona „-ava“ má stejný základ jako latinské slovo „aqua“ a jako germánský výraz „achwa“. Obojí znamená „voda“. Dokladem tohoto významu jsou i názvy dalších řek, jako jsou Svitava, Sázava nebo Jihlava. „Mor-“ odkazuje k indoevropskému slovu „mar“, což znamená velkou vodu. Kromě toho německé slovo „moor“ označuje blata nebo slatinu. U řek Morav v Srbsku i v Česku tak šlo o označení „velké vody“ tvořící zamokřená, blátivá území v okolí meandrujících řek v rovinatých krajinách, kde se do rozsáhlých niv voda často rozlévala. Oběma Moravám tento krajinný popis odpovídá. Řeka, opět v obou případech, dala název celým oblastem rozkládajícím se v jejím povodí. Nebudeme se ale rozhlížet po srbské jižní Moravě, nýbrž po té naší.
Jižní Moravu definuje primárně administrativní členění – Jihomoravský kraj. Pod tímto názvem kraj vznikl už v roce 1960. Jako jihomoravská metropole tak bylo „utvrzeno“ Brno. Vlivem krajských hranic se tak dá o jižní Moravě mluvit i severně od Brna – na Blanensku nebo Boskovicku. Na západě jižní Morava končí zdvihem Českomoravské vrchoviny, na jihu ji určuje státní hranice a na východě, kde přesahuje i přes hranice kraje (Slovácko), ji „zastavují“ Bílé Karpaty.
Rozmanité jižní Moravě se v tomto čísle věnuje více článků. Rubrika Kaleidoskop proto přijde na řadu zase až v prvním čísle příštího, už 32. ročníku Rozhledů.

Zobrazit obsah čísla | vydáno 14. 6. 2022