Časopis pro ty, kteří chtějí porozumět světu kolem sebe.
Časopis s obsahem recenzovaným odborníky.

Archiv čísel

Pro přístup k některým článkům v archivu je třeba se přihlásit.

Aktuální ročník

30/5: Střední Evropa

Před 17 lety se Evropská unie rozrostla o deset členských států. Z velké části šlo o země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Za střední Evropu jsou v současném všeobecném diskurzu považují hlavně právě země V4. Zahrnovány jsou do ní i takzvané alpské země (Německo, Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Na pomezí je Slovinsko. V mnoha ohledech spadá k balkánskému regionu, ale přiřazováno je oprávněně i k alpským zemím a spjaté je (nejen tím, že se připojilo k EU také 1. května 2004) i se zeměmi V4. I Slovinsko tak lze zahrnout do současné definice střední Evropy. Ale jaký význam měl termín střední Evropa dříve?
Pojem střední Evropa byl poprvé použit patrně na vídeňském mírovém kongresu, na kterém se mezi lety 1814 a 1815 po napoleonských válkách urovnávaly mezinárodní vztahy v rámci celé Evropy. Za střední Evropu (původně, francouzsky, L’Europe intermédiaire) byl na kongresu označován prostor dnešního Německa a Beneluxu. Tato „první“ střední Evropa symbolizovala sjednocení. Svým relativním politickým konzervatismem se lišila od liberalistické západní Evropy, tedy Spojeného království a Francie. Po sjednocení Německa v roce 1871 se začala tvořit další „střední Evropa“. Postavení Německa ve „středové poloze“ (Mittellage) vyvrcholilo první světovou válkou a projektem Mitteleuropa – konceptem Německem ovládaného středoevropského prostoru. Po druhé světové válce střední Evropa „zanikla“ mezi Východem a Západem, respektive byla tvrdě rozdělena mezi obě sféry. Další „střední Evropa“ se začala formovat až po pádu železné opony. Nyní je tato „střední Evropa“ geopoliticky a ekonomicky sjednocená, především díky Evropské unii. Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 6. 2021

30/4: Sdílený prostor

Sdílený prostor. Co si pod tímto pojmem představíte? Možná se vám vybaví veřejné prostory, volně přístupná prostranství, jako jsou náměstí, parky, nákupní střediska. Možná vás napadnou jiná místa, která volně přístupná nejsou, ale na kterých lidé také sdílí prostor a skrze nej pocity (divadla nebo sportovní stadiony), věci a produkty (komunitní zahrady). Dnes se vám asi vybaví hlavně virtuální sdílený prostor. Tématu Virtuální svět(y) jsme se věnovali v posledním čísle loňského ročníku, ale i v tomto vydání vidíme, že to, co lidé sdílí ve fyzickém prostoru, je často propojené s prostorem virtuálním. Zprostředkování pronájmu volného bytu na víkend nebo spolujízdy v autě se provádí v současnosti primárně přes internet. Dále vás napadne třeba poměrně nový fenomén sdíleného bydlení a určíte i rada dalších věcí. Sdílený prostor pojímají tyto Rozhledy (jak je jim vlastní) ze široka. Nabízejí i ukázky toho, jak veřejné prostory využívat co nejúčelněji. Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 4. 2021

30/3: Sčítání populací

Sčítání lidu, případně cenzus nebo soupis obyvatelstva, je proces získávání údajů o populaci určitého území. Kromě dat o lidech a jejich základních osobních údajích (např. věk) se při sčítání zjišťují data týkající se sociálních a kulturních znaků (např. užívaný jazyk, náboženství). Termín sčítání lidu se používá především pro sčítání obyvatelstva a domácností na úrovni státu.
Na rozdíl od průzkumů veřejného mínění (nebo jiných sociologických výzkumů) nečerpá sčítání lidu informace pouze ze vzorku populace, ale plošně – od každého jednotlivce. S daty ze sčítání se pracuje ve vědě, obchodu (marketingu), plánování (např. dopravních spojů podle dojížďky do zaměstnání a do škol) nebo právě při realizaci vzorkového výzkumu (pro určení toho, jak má reprezentativní vzorek obyvatelstva vypadat). Údaje ze sčítání slouží i při řešení krizových situací – hasiči se mohou dozvědět, kolik pater, bytů, důležitých přípojek je v domě, při evakuaci vědí, kolik kde žije lidí a v jakých domech se vyskytují. Otázkou však je, jestli jsou data získávaná při sčítání, tedy jednou za 10 let, dostatečně aktuální.
Určitým problémem sčítání je jeho vysoká cena. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 přijde český stát na 2,23 miliardy korun (podobně jako v roce 2011). Je taková investice za pořízení dat, která jsou většinou obsažena v různých registrech (osob i nemovitostí), rozumná? Podle statistiků ano. Data ze sčítání lidu obsahují celou řadu cenných údajů, které v registrech obsaženy nejsou.
Populační cenzus se koná téměř ve všech zemích světa. Několik států sčítání nepořádá, protože spoléhá na data z registrů (v Evropě Nizozemsko, Švédsko a Finsko). Problémem pro tyto státy je ale to, že legislativa Evropské unie po svých členských zemích vyžaduje i údaje, jimiž registry nedisponují (např. údaje o domech a bytech). Zobrazit obsah čísla | vydáno 8. 2. 2021

30/2: Polární oblasti

Nejjednodušším vymezením polárních oblastí je jejich ohraničení polárními kruhy. Ty jsou tvořeny rovnoběžkami na 66°33' severní a jižní zeměpisné šířky. Jejich poloha je dána sklonem zemské osy vůči rovině, ve které Země obíhá kolem Slunce (v matematické a planetární geografii bychom ale měli raději mluvit o sklonu zemské osy vůči ekliptice). Polární kruhy leží ve vzdálenosti 7 383 km od rovníku a 2 602 km od pólů. V takto definovaných polárních oblastech o letním slunovratu Slunce nezapadá za obzor a o zimním slunovratu nad něj naopak nevychází. Čím blíže jste k pólu, tím jsou jevy polárního dne a noci zřetelnější. Během polární noci jsou od 79. rovnoběžky po celý den vidět nejjasnější hvězdy a od 85. rovnoběžky zůstává Slunce pod obzorem tak hluboko, že nelze pozorovat ani náznak svítání.
I proto, že na Antarktidě panuje polární noc i den několik měsíců (záleží samozřejmě na konkrétní poloze), a také proto, že není trvale obydlena, je to jediný kontinent bez přesně definovaného časového pásma. Vědci pracující na antarktických výzkumných stanicích se tak řídí časem ve svých zemích, nebo si prostě můžou vybrat. Na výzkumníky, kteří se rozhodnou trávit čas v Antarktidě během zimy (od 21. června do 21. září), čeká kromě věčné tmy také téměř absolutní izolace. S tou se pojí i podmínka některých států, že na jejich stanicích musejí být všichni členové zimní výpravy zbaveni zubů moudrosti a slepého střeva (i když s nimi dříve žádné potíže neměli). Případný problém by byl zbytečný a v tamních podmínkách těžko řešitelný.
Polární oblasti ale zdaleka neznamenají jen polární den, polární noc nebo třeba polární záři. Pro geografa je účelnější od čistě zeměpisného, jednoduchého vymezení polárních oblastí upustit a pracovat raději s vymezením klimatologickým. Zvlášť v případě Arktidy. Zobrazit obsah čísla | vydáno 7. 12. 2020

30/1: Hranice

Slovo hranice vychází pravděpodobně z označení hranaté kupy dříví nebo kamení, které se používaly k označení místa, ke kterému sahala moc určitého panovníka nebo kmene. Dnes má v češtině tento pojem dva hlavní významy. Jako hranici označujeme zapálenou hromadu dříví, případně můžeme mluvit o popravčí hranici. V druhém významu si pod pojmem hranice člověk představí rozmezí mezi dvěma regiony. V geografii (a samozřejmě i v jiných oborech) existuje mnoho způsobů, jak hranici definovat. Hranice právě jako pomyslná čára oddělující dva státy, kraje, obce či jiné regiony jako administrativní jednotky, může být prvním příkladem, příkladem zastupujícím pevně dané, statické hranice. Takovými hranicemi a procesy probíhajícími kolem nich (v pohraničí), skrz ně (migrace), nebo i díky nim (například přeshraniční spolupráce), se zabývají především sociální geografové. Doménou fyzických geografů jsou naopak pohyblivé, měnící se hranice, jako je hranice věčně zmrzlé půdy, horní hranice lesa, sněžná čára a mnoho dalších. Tato hranice mezi sociální a fyzickou geografií ale samozřejmě není pevně daná. Do práce geografů, a je jedno jaké specializace, vstupuje více druhů hranic. Hranice existují i v myslích lidí, mezi společenskými skupinami, rozličnými kulturami. Některé hranice jsou přirozené, jiné jsou vytvořené uměle. Všechny vyjmenované typy, a i mnoho dalších, jsou středem zájmu geografů. Některé představuje i toto číslo Geografických rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 12. 10. 2020

Ročník 29

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

29/5: Virtuální svět(y)

Před více než rokem, kdy redakční rada Rozhledů diskutovala a vybírala témata pro tento ročník, nikdo netušil, že číslo Virtuální svět(y) bude vznikat v době, kdy bude kyberprostor pro mnoho činností globální společnosti téměř jedinou volbou, nikoliv jen jednou z možností. Nenapadlo nás, že by i výuka a studium mohly probíhat až v takové míře v kyberprostoru (a to ještě v podstatě bez předchozího plánování). I před pár měsíci bychom ale napsali, že se většina z nás již bez informačních technologií neobejde, že se bez nich neobejde fungování dnešního světa. Současná situace toto tvrzení jen posiluje. Zobrazit obsah čísla | vydáno 10. 6. 2020

29/4: Život obcí

Život obcí. Tímto titulem jsme chtěli po delší době zaměřit pozornost na lokální témata. Bohužel číslo přichází do doby, kdy se život v českých obcích pozastavil. Pozastavil se ale i ve většině dalších sídel ve světě ochromeném pandemií viru SARS-CoV-2. Doufáme, že vám toto číslo poslouží jako příjemné odreagování a že vás navnadí na opětovný návrat do „normálního“ života vašich obcí, ale že vás třeba i připraví na to čelit běžným, českým, lokálním problémům v rozvoji obcí, ve kterých žijete poté, až globální „útlum života“ pomine. Eliminování některých problémů, se kterými se české obce potýkají, by ještě lepšímu rozvoji života v nich určitě prospělo. Zobrazit obsah čísla | vydáno 13. 4. 2020

29/3: Blízký východ

V regionu Blízkého východu se setkávají tři kontinenty (Afrika, Asie a Evropa), vznikly tu nejstarší lidské civilizace a současně je místem vzniku tří hlavních světových monoteistických náboženství.
Vlivem angličtiny region často nese označení Střední východ (Middle East), které má původ v období britského kolonialismu. V češtině se častěji používá označení Blízký východ. Už sám název regionu vycházející z evropského náhledu na svět vypovídá o tom, že zde Evropané sehráli zásadní roli. Po rozpadu Osmanské říše (která se v oblasti rozrůstala po více než 600 let od roku 1299) Blízký východ ovlivnili především Britové a Francouzi. Především pak dva z nich. Brit Mark Sykes do mapy nakreslil hranici, která běžela od Haify na pobřeží Středozemního moře do Kirkúku v dnešním Iráku. S Francouzem Françoisem Georges Picotem se dohodl na rozdělení regionu v případě, že státy Dohody v první světové válce zvítězí. Tak se stalo a území na sever od této „čáry“ kontrolovali Francouzi a území na jih se ocitlo pod vlivem Britů. Sykes-Picotova dohoda označuje i navazující sérii teritoriálních změn, které určily ráz Blízkého východu. Lze diskutovat, do jaké míry Sykes-Picotova dohoda region ovlivnila. Před Dohodou neexistovala Sýrie, Libanon, Irák, Izrael, Saúdská Arábie ani další „národní státy“ (což byla původní představa jejich utváření). Právě takto Evropany „narýsované“ hranice – když do jednoho „národního státu“ svedou příslušníky různých kmenů a vyznání – mohou jen těžko vést ke stabilitě v regionu, který byl již předtím plný konfliktů. Toto číslo Rozhledů se příčinami, projevy i důsledky některých z blízkovýchodních střetů a svárů zabývá.
Současná situace na Blízkém východě samozřejmě neuniká pozornosti médií. Doufáme, že Vám toto číslo poslouží jako dobrý doplněk, možná i korekce některých informací, které se v nich objevují! Zobrazit obsah čísla | vydáno 10. 2. 2020

29/2: Sucho

Sucho je aktuálně jedním z největších problémů světa. Je výrazným projevem globální klimatické změny. Nejčastěji je definované jako deficit atmosférických srážek, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu – jednoduše řečeno jako nedostatek vody. Tyto Rozhledy nemají kapacitu pojmout téma sucha vyčerpávajícím způsobem, nabízejí ale pohled na problematiku dostupnosti vody v malých obcích v Česku, uvádějí možnosti zadržení vody v krajině, analyzují vliv sucha a veder na úmrtnost v Evropě, zavádějí nás do savan, kde je sucho přirozenou součástí života, nebo poukazují na to, že sucho je někdy pro zdraví člověka prospěšné – ve smyslu toho, jak s termínem sucho pracuje iniciativa Suchej únor. Dále nabízejí pohled úspěšného „zeměpisného“ olympionika na účast na Mezinárodní olympiádě věd o Zemi, představují využití dálkového průzkumu Země v archeologii a v seriálu o zaniklých krajinách přinášejí článek o Prášilsku. Zobrazit obsah čísla | vydáno 9. 12. 2019

29/1: Revoluce

Nové číslo Geografických rozhledů je inspirováno třicetiletým výročím sametové revoluce, jež v listopadu 1989 odstartovala výraznou proměnu současné české společnosti. Připomeneme si nejen revoluční proměny východního bloku, ale v duchu definice „revoluce je masový protest lidí usilujících o změnu politického režimu“ se zaměříme i na politické proměny jinde. Detailněji se věnujeme situaci ve Venezuele, zemi usilující o vymanění z diktátorského režimu. Revoluce ale v myšlení geografů a demografů nabývá i další významy. Některé z nich analyzují další články. Zobrazit obsah čísla | vydáno 7. 10. 2019

Ročník 28

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

28/5: Příroda ve službách člověka

Číslo otevírá unikátní vhled do ekologických a environmentálních problémů v Indonésii. Odborníci, kteří ve čtvrté nejlidnatější zemi světa působí, primatolog a ekolog Stanislav Lhota a mořská bioložka Hana Svobodová společně s fotografem a hydrobiologem Petrem Janem Juračkou vysvětlují aktuální situaci i hrozby, které plynou ze zakládání plantáží palmy olejné, přibližují, co se děje v moři omývajícím tisíce indonéských ostrovů. Dokumentují výrazný pokles biodiverzity tamních ekosystémů, jedněch z nejvzácnějších na světě, a upozorňují na globální rozměr indonéských problémů. Vracíme se k tomu, jak jsme přírodě „poroučeli“ v období socialismu. Na příkladu Vltavy představujeme, jak člověk využíval a využívá vodní toky. Navrhujeme, jak vizualizovat ekologickou stopu, zveme vás na skládku jako na místo vhodné pro terénní výuku. Vedle dalších námětů prezentujeme např. i možnosti, jak udržitelně budovat města. Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 6. 2019

28/4: Jižní Asie

Jižní Asie je oblastí, jejíž vývoj byl, je a bude velmi dynamický. Ale o jakém regionu je vlastně řeč? Jak jižní Asii vymezit? To jsou otázky, na které nenalezneme odpověď, s níž by všichni geografové jednohlasně souhlasili. Proto se k jejich řešení toto číslo Rozhledů snaží přispět.
Kromě problému, jak region jižní a jihovýchodní Asie vymezit, se věnujeme jeho koloniální historii, především portugalským objevitelským aktivitám v Indickém oceánu. Přinášíme vhled do světově rozšířených náboženství pocházejících z jižní Asie – hinduismu a buddhismu. Jeho vliv a projevy sledujeme i u Vietnamců žijících v Česku. Věnujeme se rozvoji indických velkoměst, na příkladu Indonésie diskutujeme, co přináší stále rostoucí zastoupení lidí tzv. střední třídy.
V rubrice Geografie a škola představujeme nově vytvořený výukový Geoportál, umístěný na našem webu, i to, jakou roli hraje práce v terénu nejen v zeměpisných olympiádách. Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 4. 2019

28/3: Země v pohybu

První číslo Geografických rozhledů roku 2019 se věnuje pohybu Země jako vesmírného tělesa, ale i pohybům, které se odehrávají na Zemi a nad ní. V neustálém pohybu je také atmosféra, proto vysvětlujeme fyzikální principy nejvýraznějších projevů pohybu vzdušných mas, větrných bouří. Atmosféru (plynný obal) drží u Země její gravitace, a ta hraje zásadní roli i ve svahových pohybech, jakými jsou sesuvy půdy, skalní řícení, bahnotoky a další. Přemisťováním prachových částic díky větru a jejich usazováním byly utvářeny spraše, které jsou základem utváření těch nejúrodnějších půd světa. To, co nejvíce hýbe světem, je lidská společnost. Rostoucí potřeba lidí se přemisťovat je ale často překážkou pro potřeby zvířat. Proto se zabýváme také problematikou fragmentace krajiny, výstavbou a funkčností ekoduktů v Česku. Pohyb lidí (migraci) z několika úhlů pohledů diskutují i další články. Souvislosti cestovního ruchu se zahraniční politikou analyzujeme na příkladu Číny. Přibližujeme také, co si z práce v zahraničí odnášejí Moldavané. Představujeme také výsledky výzkumu zaměřeného na to, jak se na cizince díváme v Česku, jak vnímáme jejich „pohyb“ v české společnosti a prostředí. Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 2. 2019

28/2: Svět v obrazech

Žijeme v době vizuálního smogu, je přeznačkováno. Vnímání vizuálních informací ale vždy záleží na prostorovém a časovém kontextu. Jinde a jindy může být daný zrakový vjem symbolem pro něco jiného. Perfektní „hřiště“ pro geografy! Pro ně jsou obrazy a vizuálie relevantním tématem k řešení jak z hlediska informací, které mohou zkoumat (např. obrazové materiály s geografickým obsahem, v neposlední řadě také učebnice), tak i z pohledu nástrojů, jimiž geografové informace znázorňují, kterými data interpretují, vyjadřují to podstatné z nich a předávají je dál (svým studentům). Obrazy jako výsledky i jako metody jsou vlastní „každé geografii“. Dálkový průzkum Země, vizualizace dat (mapy, grafy, schémata, 3D modely), meteorologické modely, a tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Několik pohledů na to, jak geografové s obrazy pracují, i to, jak je svět různě zobrazován, přináší toto číslo Geografických rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 12. 2018

28/1: 100 let republiky

Území Československa je součástí střední Evropy. Kam se ale zařadit dále? Úvodní článek sleduje, kdy a proč lze území Česka a Slovenska vnímat jako součást evropského Západu nebo naopak Východu, a jak se toto postavení měnilo v průběhu stoleté česko-slovenské historie. Připomínáme trochu zapomenutou nejvýchodnější část meziválečného Československa, Podkarpatskou Rus. Věnujeme se dalším důležitým mezníkům historie Československa, především těm, které proběhly v tzv. osmičkových rocích. Svým nezaměnitelným způsobem přibližuje své prožitky ze srpna 1968 bývalý dlouholetý šéfredaktor Geografických rozhledů doc. Ivan Bičík, pobývající v inkriminované době na exkurzi v Sovětském svazu. Hranice Československa toto číslo „překračuje“ představením situace v prorusky orientovaném Podněstří, neuznaném separatistickém státu v rámci Moldavska.
Za pouhých 25 let od rozpadu společného státu se zásadně změnilo postavení geografie Česka i historie českých zemí ve vzdělávacím procesu na Slovensku, a tím pádem i povědomí mladé slovenské generace o „svých nejbližších sousedech“. Zajímavý, ve výuce dobře využitelný, je pohled na „žlutou českou krajinu“, fenomén pěstování řepky olejky, z mnoha úhlů pohledu.
Ke globálnímu měřítku se téma čísla posouvá diskutováním stárnutí populace, jevu, který výrazně postihuje i českou a slovenskou společnost. Možností, jak následky stárnutí populace eliminovat, je nahrazení lidské práce prací robotů, jejichž pojmenování se stoletého výročí dočká zanedlouho. Bratři Čapkové uvedli slovo „robot“ v život premiérou divadelní hry R.U.R. dne 2. ledna 1921 v Hradci Králové. Zobrazit obsah čísla | vydáno 12. 10. 2018

Ročník 27

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

27/5: Hory

V posledním čísle 27. ročníku Geografických rozhledů diskutujeme, jak se člověk adaptoval na život v horách. Vysvětlujeme vznik horských údolí. Ilustrujeme působení mrazu v našich horách. Zaměřujeme se na to, jak se interakce hor (zvýšeného reliéfu) s atmosférou odráží na počasí (nejen) v horských oblastech. Zveme vás na geomorfologickou procházku po Krkonoších. Nabízíme alternativní metodu zápisu žáků z vyučovacích hodin, skečnouting, který kombinuje vizuální znázornění probírané látky s verbálním. Představujeme místně zakotvené učení, projektový způsob výuky, kterým lze posílit sounáležitost žáků s místem, ve kterém žijí. Řešíme, jestli se Krušnohoří stane památkou UNESCO. Zkoumáme možnosti využití starých důlních děl pro další účely prospěšné pro okolní krajinu, ekosystém i společnost. Zobrazit obsah čísla | vydáno 30. 5. 2018

27/4: Globální systémy

Principům fungování globálních systémů různého charakteru i jejich dopadům je věnováno čtvrté číslo 27. ročníku Geografických rozhledů. Zamýšlíme se v něm nad tím, jací aktéři drží ve svých rukou globální moc a jak ovlivňují světové dění nejen ve společenské, ale i v přírodní a krajinné sféře. Sledujeme, s jakým záměrem a jakým způsobem si nové i nově nastupující mocnosti, jako jsou Čína, Indie, Brazílie, Indonésie nebo Turecko, podmaňují Afriku. Předkládáme základní fakta o zahraniční migraci a navrhujeme, jak toto téma na příkladu Česka začlenit do výuky (nejen) zeměpisu. Diskutujeme o globálních produkčních sítích, i o tom, jakou roli v nich hrají čeští výrobci, v jaké míře je česká ekonomika závislá na exportu. Poodkrýváme, kdo vévodí světovému trhu s potravinami. Představujeme koncept sociálního metabolismu, zajímavý přístup, jak zkoumat a porovnávat vztah mezi společností a přírodou. Nabízíme náměty začlenění tématu globálních systémů do výuky. Popisujeme také, jak uskutečnit sen každého geografa, cestu kolem světa. A díky představení funkce hlavních globálních navigačních satelitních systémů se dozvíme, že se nikde na světě neztratíme (pokud se nám nevybije chytrý telefon). Zobrazit obsah čísla | vydáno 16. 4. 2018

27/3: Subsaharská Afrika

Subsaharská Afrika, nejdynamičtěji se rozvíjející světový makroregion plný kontrastů, je ústředním tématem třetího čísla 27. ročníku Geografických rozhledů. Číslo představuje, jak se africký kontinent od dob výprav Hanzelky a Zikmunda proměňuje ekonomicky, geopoliticky i demograficky. Řeší vliv infekce HIV na populační vývoj makroregionu, dokumentuje dopady rozsáhlých vodohospodářských opatření v povodí řeky Orange. Nabízí využití údajů o zdraví světové populace k procvičování tvorby tematických map a jejich interpretace. Software MapKer ukazuje, jak si jednoduše vytvořit obrysovou mapu. Jako zajímavé prostředí pro efektivní výuku (nejen) zeměpisu je představena zoo. Co se v ní (ne)dozvíme, zjistíme i pomocí školního projektu. Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 2. 2018

27/2: Město jako organismus

Druhé číslo 27. ročníku Geografických rozhledů je věnováno tématu města jako organismu i organismů žijících ve městě (samozřejmě včetně lidí). Na příkladu Prahy analyzuje denní dojížďku za prací, na základě kartografických pramenů zkoumá historii měst, přibližuje noční atmosféru meziválečné Prahy. Diskutuje možnosti využití mapování městské kriminality ve výuce, soustředí se i na úskalí interpretace tematických map, prezentuje město jako specifický ekosystém. Z městského prostředí hledá únik DoPřírody!, např. do zahrádkářských osad, zelených ostrůvků ve městě. Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 12. 2017

27/1: Voda – strategická surovina

První číslo 27. ročníku Geografických rozhledů je zaměřeno na problematiku vody v různých skupenstvích, ale i v rozličných přírodních a společenských aspektech. Strategický význam vody a možný nástup globální krize plynoucí z jejího nedostatku v úvodu hodnotí nejvýznamnější český hydrolog prof. Bohumír Janský. Další příspěvky se zabývají problematikou hospodaření s vodou ve městech či přítomností vody ve sluneční soustavě. Na Zemi nás vrací článek Práce vody od sněhové vločky po kapku v moři. Nechybí ani didakticky zaměřené články o rybnících a spotřebě vody v cestovním ruchu, představen je též nový ročník Zeměpisné olympiády. Zobrazit obsah čísla | vydáno 29. 9. 2017

Ročník 26

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

26/5: Co jíme?

Páté číslo Geografických rozhledů je věnováno problematice stravování z různých úhlů pohledu. Především je národní kuchyně představena jako součást kultury a čtenáři jsou ve stručnosti seznámeni se spotřebou potravin ve světě a v Česku také v návaznosti na proměny zemědělství. Významným úhlem… Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 6. 2017

26/4: Region budoucích konfliktů

Čtvrté číslo Geografických rozhledů se zaobírá tématem konfliktů v různých podobách, v různém kontextu, konflikty současnými i potencionálními. Nejfrekvetovanějším regionem zmiňovaným v článcích je Střední Asie – region v našich médiích velmi opomíjený, avšak s obrovským ekonomickým i politickým… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 4. 2017

26/3: Měření, hodnocení, souvislosti

Třetí číslo Geografických rozhledů ​nabízí témata zabývající se měřením v geografii. Články ​ukazují vybrané jevy a veličiny, které můžeme v geografii měřit a následně vyhodnocovat. Jsou zaměřeny na ukázky analýzy reliéfu, dozvíme se, jakým způsobem jsou minulé klimatické změny archivovány v zemské… Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 2. 2017

26/2: Cykly a proměny

Mnohé jevy okolo nás mají cyklický charakter. Známým příkladem je střídání dne a noci či změny ročních období. Jiné přírodní cykly mají periody tak dlouhé, že trvalo generace, než lidstvo zjistilo, že takové cykly vůbec existují. Některé z těchto cyklů mají příčinu ve více či méně známých pohybech… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 12. 2016

26/1: Mosty do Evropy

V prvním čísle 26. ročníku Geografických rozhledů jsme se zaměřili především na cesty lidí do Evropy a kontaktní místa, kudy do Evropy proudí desetitisíce. Středomoří bylo v minulosti odrazovým mostem pro výboje a ovládnutí severní Afriky a JZ Asie Evropany a najednou se stává prostorem, který… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 10. 2016

Ročník 25

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

25/5: Proměny pustin

Páté číslo 25. ročníku je plné zajímavých článků. Rubrika Výzkum a vývoj je zaměřena na hlavní téma tohoto čísla a tím jsou pustiny. Co je to pustina, jak se třídí a něco o jednotlivých typech připravil Luděk Šefrna. Spolu s Miroslavem Šobrem vás zavádíme do Střední Asie, resp. k jejímu dnes již… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 6. 2016

25/4: Specifika Severní Ameriky

V tématech Geografických rozhledů se pravidelně objevuje jedno číslo zaměřené na některý ze světových regionů. V tomto ročníku padla volba na Severní Ameriku, respektive na Kanadu a USA. Jedná se o velmi pestrý region jak z hlediska přírodního prostředí, tak ze socioekonomického pohledu. Snažili… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 4. 2016

25/3: Napětí, nepokoje, konflikty

Když se redakční rada v únoru loňského roku rozhodla zařadit do 25. ročníku Geografických rozhledů téma nepokojů, napětí a konfliktů, málokdo tušil, o jak prozíravou volbu jde. Zprávy o válkách, obětech, teroristických útocích v různých částech světa nám média dlouhodobě přinášejí každý den. V… Zobrazit obsah čísla | vydáno 7. 2. 2016

25/2: Půda – nenahraditelný zdroj

Vlastnosti půdy určovaly charakter zemědělství a prostřednictvím něj se půda podílela na rozvoji společnosti. Staré civilizace se koncentrovaly do míst, kde půda byla obzvláště úrodná (např. údolí Nilu, Mezopotámie) a poskytovala dostatek přebytků, aby se část společnosti mohla věnovat jiným… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 12. 2015

25/1: Veřejné prostory

První číslo 25. ročníku Geografických rozhledů je věnováno VEŘEJNÝM PROSTORŮM. Vstupní článek seznamuje s osobnostmi, které vývoj koncepce, tvorby a využití veřejných prostorů významně ovlivnily. Navazující příspěvky se ve stručnosti věnují typům ulic, využití náměstí a veřejným prostorům v… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 10. 2015

Ročník 24

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

24/5: Sociálněpatologické jevy

Sociálněpatologické jevy jsou všude kolem nás, ač si to uvědomujeme více či méně. Některé jsou přirozeně vnímány negativně, u jiných si však jejich závažnost mnohdy ani nepřipouštíme. Právě problematice seociálněpatologických jevů je věnováno toto číslo Geografických rozhledů. Čtenáře může na… Zobrazit obsah čísla | vydáno 4. 6. 2015

24/4: Přitažlivost

Přitažlivost neboli gravitace v původním slova smyslu popisuje fyzikální sílu. Nicméně v přeneseném slova smyslu vyjadřuje snahu objektů se koncentrovat do relativně malé oblasti. V tomto čísle Geografických rozhledů se podíváme na tento pojem z obou výše zmíněných pohledů, neboť s oběma geografie… Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 4. 2015

24/3: Makroregiony

Makroregiony jsou tématem právě vycházejícího čísla Geografických rozhledů. Proč zrovna toto téma? Hlavním důvodem je pro nás fakt že se svět globalizuje a je třeba pro jeho pochopení vidět svět hierarchizovaně, shora dolů a zdola nahoru. Jen tak je možné umět vysvětlit procesy, které ve světě… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 2. 2015

24/2: Oceánie

Oceánie je pro Evropany bezesporu nejvzdálenějším světadílem – do Melanésie je to blíže přes Asii, do Polynésie ale přes Ameriku. Pro většinu Čechů je Oceánie stále spojena s exotikou ostrovů se sluncem zalitými písčitými plážemi a blankytnými lagunami, kokosovými palmami či přátelskými lidmi, … Zobrazit obsah čísla | vydáno 4. 12. 2014

24/1: Prameny

Prameny byly vždy symbolem začátku či zrození něčeho nového, čistého a nezkaženého. Proto také byly v různých kulturách uctívány a chráněny. V novém čísle Geografických rozhledů se na problematiku pramenů podíváme z různých úhlů. Dozvíme se, jak se hledají prameny světového veletoku, jaký význam… Zobrazit obsah čísla | vydáno 17. 10. 2014

Ročník 23

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

23/5: Dědictví Rakousko-Uherska

Sto let je v životě člověka “dlouhý” věk. Často jsme svědky tvrzení, že jsme po předcích…, že si v životech neseme “historické” zátěže apod. Kolik pravdy je na těchto tvrzeních? Redakce Geografických rozhledů koncipovala závěrečné číslo 23. ročníku s vědomím, že v době, kdy číslo vyjde, se na… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 6. 2014

23/4: Praha – proměny metropole

Čtvrté číslo Geografických rozhledů je zamĕřeno na Prahu, která jako národní i evropská metropole prochází zmĕnami danými obecnými globálními trendy i vývojem ovlivňovaným lokálními specifiky. K prvnímu okruhu vám přinášíme článek Luďka Sýkory, který proměny Prahy zasazuje do kontextu vývoje… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2014

23/3: Led a sníh

Sníh a led jsou nepostradatelnými atributy zimy, ale i polárních oblastí. Sníh a led představují vodu v pevném skupenství. Díky tomuto pevnému skupenství působí na své okolí zcela jinak než voda v kapalném stavu. Vzniká jiný reliéf, mění se strategie přežití rostlin a živočichů, je odlišné chování… Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 2. 2014

23/2: Země BRICS

Svět se permanentně a stále rychleji mění. Číslo Geografických rozhledů na téma země BRICS se zabývá zeměmi, které v posledních letech prodělávají řadu modernizací a představují díky své populační velikosti a rozvoji hospodářství stále významnější dopad na celosvětový ekonomický a politický systém.… Zobrazit obsah čísla | vydáno 30. 11. 2013

23/1: Kvartér

Kvartér neboli čtvrtohory je nejmladší geologická éra a oproti ostatním geologickým epochám o něm víme nejvíce. Pokud bychom kvartér měli nějak stručně charakterizovat, pak by asi každý řekl, že během něj výrazně kolísalo klima a střídaly se delší chladné úseky s kratšími teplými etapami. Možná… Zobrazit obsah čísla | vydáno 23. 9. 2013

Ročník 22

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

22/5: Polsko

Slovensko známe všichni, do Rakouska se jezdí na lyže, v Německu spojíme nákup aspoň s nějakou tou kulturou. Ale kdo známe Polsko? Maximálně se jezdí na trh do Jelení Hory, či Kladska, občas nějaký ten povinný školní výlet do Krakova a Osvětimi, možná služebně do Varšavy. Ale co dál? Kolik z nás… Zobrazit obsah čísla | vydáno 27. 5. 2013

22/4: Ostrovy

Jedním z nejpřitažlivějších geografických jevů jsou bezesporu ostrovy. Převážně izolované krajiny jsou díky svému jasnému ohraničení vhodnou laboratoří pro studium přírodních i společenských jevů a procesů, hybných sil změn prostředí i dopadů a důsledků lidských aktivit na přírodu. Porovnávání… Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 4. 2013

22/3: 20 let České republiky

První leden máme spojený zejména s oslavou přicházejícího nové roku a většina z nás si ani nevzpomeneme, že tento den je také státním svátkem nazvaným poněkud melodramaticky Den obnovy samostatného českého státu. Vysvětlení tohoto opomenutí netkví jen v předcházející silvestrovské noci a je vlastně… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2013

22/2: Revitalizace

Každá z lidských generací se, s větší či menší intenzitou, zapisuje do krajiny, ve které žije, hospodaří, odpočívá… Míra zásahů do prostředí mnohdy přesahuje hranice zdravého selského rozumu a dosahuje dimenzí, kdy uvažujeme, zda naše počínání je z hlediska našeho života, ale hlavně života… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2012

22/1: Spotřeba a její stopy

Současná krajina je do značné míry obrazem naší spotřeby. Každým svým nákupem totiž rozhodujeme o tom, které lidské aktivity podpoříme. I zcela banální rozhodnutí o tom, jestli posvačíme jablko od českého zemědělce zakoupené na farmářských trzích nebo banán z Jižní Ameriky zakoupený v hypermarketu,… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2012

Ročník 21

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 20

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 19

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 18

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 17

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 16

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 15

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 14

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 13

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 12

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 11

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 10

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 9

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 8

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 7

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 6

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 5

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 4

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 3

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 2

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Ročník 1

» Zobrazit vydání tohoto ročníku
» Skrýt vydání tohoto ročníku

Archiv Geografických rozhledů s podporou projektu Rozvoj a inovace studijních oborů geografického vzdělávání na PřF UK v Praze (č. 155, 2016–2018, řešitel: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.) vytvořili RNDr. Jakub Jelen, Mgr. Jakub Mahr a RNDr. Miroslav Šifta.

Nahlásit chybu nebo položit dotaz k archivu můžete zde (klikněte).

 

SPECIÁLNÍ VYDÁNÍ: Ivan Bičík 75 

V prosinci 2018 vyšlo speciální číslo Geografických rozhledů k příležitosti životního jubilea mimořádné osobnosti české geografie, „otce zakladatele“ Geografických rozhledů, docenta Ivana Bičíka.