Časopis pro ty, kteří chtějí porozumět světu kolem sebe.
Časopis s obsahem recenzovaným odborníky.

30/5: Střední Evropa

Před 17 lety se Evropská unie rozrostla o deset členských států. Z velké části šlo o země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Za střední Evropu jsou v současném všeobecném diskurzu považují hlavně právě země V4. Zahrnovány jsou do ní i takzvané alpské země (Německo, Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Na pomezí je Slovinsko. V mnoha ohledech spadá k balkánskému regionu, ale přiřazováno je oprávněně i k alpským zemím a spjaté je (nejen tím, že se připojilo k EU také 1. května 2004) i se zeměmi V4. I Slovinsko tak lze zahrnout do současné definice střední Evropy. Ale jaký význam měl termín střední Evropa dříve?
Pojem střední Evropa byl poprvé použit patrně na vídeňském mírovém kongresu, na kterém se mezi lety 1814 a 1815 po napoleonských válkách urovnávaly mezinárodní vztahy v rámci celé Evropy. Za střední Evropu (původně, francouzsky, L’Europe intermédiaire) byl na kongresu označován prostor dnešního Německa a Beneluxu. Tato „první“ střední Evropa symbolizovala sjednocení. Svým relativním politickým konzervatismem se lišila od liberalistické západní Evropy, tedy Spojeného království a Francie. Po sjednocení Německa v roce 1871 se začala tvořit další „střední Evropa“. Postavení Německa ve „středové poloze“ (Mittellage) vyvrcholilo první světovou válkou a projektem Mitteleuropa – konceptem Německem ovládaného středoevropského prostoru. Po druhé světové válce střední Evropa „zanikla“ mezi Východem a Západem, respektive byla tvrdě rozdělena mezi obě sféry. Další „střední Evropa“ se začala formovat až po pádu železné opony. Nyní je tato „střední Evropa“ geopoliticky a ekonomicky sjednocená, především díky Evropské unii.
Přejeme příjemné čtení a krásné léto. Snad už i s možností cestovat, třeba alespoň do dalších zemí střední Evropy.

Miroslav Šifta

Úvodník

Úvodník. Geografické rozhledy, 30(5), 3.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Téma

NOVÁČEK, A, BLÁHA, J. D. (2021): Kde leží střední Evropa? Vymezení regionu na základě mentálních map. Geografické rozhledy, 30(5), 4–7.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

HÁNA, D. (2021): Třicet let s visegrádskou čtyřkou. Geografické rozhledy, 30(5), 8–9.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

ŠINDELÁŘ, M. (2021): Česko-rakouské vztahy v kostce. Geografické rozhledy, 30(5), 10–13.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

KOVÁŘ, M. (2021): Multikulturní Maďaři. Geografické rozhledy, 30(5), 14–17.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Geografie a škola

VRHEL, M. (2021): Srovnání koncepce zeměpisu v národních kurikulech zemí V4. Geografické rozhledy, 30(5), 18–21.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

ČISTECKÁ, B. MATĚJČEK, T. (2021): Využití příběhů v učebnicích zeměpisu. Geografické rozhledy, 30(5), 22–25.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

HANUS, M., HAVELKOVÁ, L., KOCOVÁ, T., BERNHÄUSEROVÁ, V., ŠTOLCOVÁ, K., FENCLOVÁ, K., JAKL, M. (2021): Mapovedovednosti.cz – aplikace pro rozvoj práce s mapou. Geografické rozhledy, 30(5), 26–29.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Věda, výzkum a inovace

MATERNA, K., HASMAN, J. (2021): Proměny českého a polského pivovarnictví – důsledek globalizace? Geografické rozhledy, 30(5), 30–33.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

DASTYCHOVÁ, V., PŘECH, J., BAŠISTOVÁ, J., KOBLÍŽKOVÁ, E. (2021): Geografická data pro hodnocení vývoje lesů na území Česka. Geografické rozhledy, 30(5), 34–37.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Aktuality

Aktuality. Geografické rozhledy, 30(5), 38.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Fotostrany

Co je středoevropské? Geografické rozhledy, 30(5), foto(mapo)strana 1.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Střed(y) Evropy. Geografické rozhledy, 30(5), fotostrana 2.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení