Časopis pro ty, kteří chtějí porozumět světu kolem sebe.
Časopis s obsahem recenzovaným odborníky.

33/2: Národní parky

Národní parky se obvykle zřizují v oblastech, které jsou jen málo dotčené civilizací a skýtají značné přírodní bohatství. Mají za úkol chránit, ale zároveň částečně i zpřístupňovat vzácné (často ohrožené) druhy rostlin, zvířat, případně celé ekosystémy. Někdy se národní parky zakládají i v lidmi osídlených místech s cílem vrátit tamní krajinu a přírodu do co možná nejpůvodnějšího, přirozeného stavu.
První tendence a myšlenky zakládání národních parků můžeme najít v umění. V roce 1810 anglický básník William Wordsworth popsal Jezerní oblast (Lake District) v severozápadní Anglii jako „druh národního majetku, na který má právo a v němž má majetkovou účast každý, kdo má oči na to, aby viděl, a srdce na to, aby se radoval“. Americký malíř George Catlin se během cest po „Divokém západě“ věnoval problematice domorodých Američanů, indiánů, a také přírodních krás, které viděl. V roce 1832 napsal, že by se měly tyto oblasti chránit „nějakým rozsáhlým státním ochranným programem… ve velkolepém parku… parku národa, ve kterém bude člověk i zvěř, v celé divokosti a nedotknutelnosti jejich přirozené krásy“. Za jeden z prvních pokusů o zřízení ochrany určitého území se považuje případ dnešního Yosemitského národního parku ve Spojených státech. V zákoně z roku 1864 stálo: „Stát Kalifornie přijme tento sdělovaný majetek za výslovných podmínek, že se areál bude používat pro veřejné použití jako výletní místo a na rekreaci a že bude navěky nezcizitelným.“ Jako národní park toto území bylo poté ustanoveno v roce 1890. Některé prameny považují za nejstarší národní park na světě Bogd Khan Úl v Mongolsku, kde byla ochrana tamní krajiny institucionalizovaná už v roce 1783. Dnes je však tato oblast „jen“ biosférickou rezervací UNESCO. Čistě technicky se tak nejedná o národní park. Nejstarším národním parkem světa tak je Yellowstonský národní park založený v roce 1872.
Příjemné čtení, krásné Vánoce a úspěšné objevování národních parků kdykoliv.

Miroslav Šifta

Úvodník

Úvodník. Geografické rozhledy, 33(2), 3.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Téma

JANÍK, T., ROMPORTL, D., KŘENOVÁ, Z. (2023): Národní parky jako ostrůvky divočiny. Geografické rozhledy, 33(2), 4–7.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

KRAUSE, D. (2023): Neživá příroda Krkonoš a její ochrana. Geografické rozhledy, 33(2), 8–13.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

BLÁHA, J. D., SOUKUP, M. (2023): Ochrana přírody na Papui Nové Guineji – příležitost nebo past? Geografické rozhledy, 33(2), 14–15.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

BÁRTOVÁ, E. (2023): Babí hora: Matka špatného počasí a centrum národního parku. Geografické rozhledy, 33(2), 16–19.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Mapa

Chráněná území světa – na souši i na (v) moři. Geografické rozhledy, 33(2), 20–21.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Geografie a škola

PROCHÁZKA, M. (2023): Národní parky USA jako modelový příklad pro výuku overturismu na středních školách. Geografické rozhledy, 33(2), 20–23.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

LUDAČKOVÁ, M. KRAJŇÁKOVÁ, L. (2023): Místní region: propojení rozvoje digitálních kompetencí žáků a terénní výuky. Geografické rozhledy, 33(2), 26–29.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

Věda, výzkum a inovace

ŠTĚBETÁKOVÁ, M, PÍŠA, J. (2023): Kvalita služeb v Českosaském Švýcarsku: méně znamená někdy více. Geografické rozhledy, 33(2), 30–33.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

ŠERÝ, M., TIBENSKÁ, B. (2023): Konzumace masa ve světě 21. století. Geografické rozhledy, 33(2), 34–37.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

Aktuality

Aktuality. Geografické rozhledy, 33(2), 38.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Fotostrany

„Nej“ národní parky. Geografické rozhledy, 33(2), fotostrana 1.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Národní parky – malé i velké ráje na zemi. Geografické rozhledy, 33(2), fotostrana 2.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení