27/5: Hory

Láska hory přenáší. Ze všech hor se nejhůř překonává vlastní práh. Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Když se hory a kopce dýmí, kuklí, hmlí, nasazují-li si čepice a čepce a je-li ponurý pohled do krajiny a lesy a háje se tmí, bude pršet. Hora není jen „výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru s výškou nad okolím větší než 300 metrů“, konkrétní hory, i hory jako pojem, nabývají mnoha významů. Hory jsou mytologické. Některé jsou od pradávna považovány za sídla bohů (řecký Olymp), jiné jsou místem pověstí a legend (hora Říp). Hory jsou symbolem (množství nebo překážky) i metaforou. Z pohledu geografie jsou hory a pohoří (více hor v blízké vzdálenosti a krajina mezi nimi převyšující nížinu) především výraznou částí krajinné sféry Země. Pro své specifické podmínky a odlehlost jsou často místy s nejméně narušenými ekosystémy. Hory jsou ale útočištěm i pro člověka (podle OSN žije v horách téměř pětina světové populace). Jsou pro něj i výzvou, cílem (během 20. století bylo „dobyto“ všech 14 světových osmitisícovek) nebo místem odpočinku.
V posledním čísle 27. ročníku Geografických rozhledů diskutujeme, jak se na život v horách člověk adaptoval. Vysvětlujeme vznik horských údolí. Ilustrujeme působení mrazu v našich horách. Zaměřujeme se na to, jak se interakce hor (zvýšeného reliéfu) s atmosférou odráží na počasí (nejen) v horských oblastech. Zveme vás na geomorfologickou procházku po Krkonoších. Nabízíme alternativní metodu zápisu žáků z vyučovacích hodin, skečnouting, který kombinuje vizuální znázornění probírané látky s verbálním. Představujeme místně zakotvené učení, projektový způsob výuky, kterým lze posílit sounáležitost žáků s místem, ve kterém žijí. Řešíme, jestli se Krušnohoří stane památkou UNESCO. Zkoumáme možnosti využití starých důlních děl pro další účely prospěšné pro okolní krajinu, ekosystém i společnost.
Přejeme příjemné čtení třeba na letní dovolené na horách!
Miroslav Šifta

Úvodník

Úvodník. Geografické rozhledy, 27(5), 3.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Téma

RAŠKA, P., RIEZNER, J., MAHR, J. (2018): Adaptace lidské společnosti na život v horách. Geografické rozhledy, 27(5), 4–7.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

KRAUSE, D., KŘÍŽEK, M. (2018): Vznik a vývoj horských údolí. Geografické rozhledy, 27(5), 8–11.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

KVAK, R. (2018): Fenomén horského počasia. Geografické rozhledy, 27(5), 12–15.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

KŘÍŽEK, M., UXA, T. (2018): Mrazová modelace hor. Geografické rozhledy, 27(5), 16–19.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Geografie a škola

TREML, V. (2018): Exkurze krkonošskou krajinou. Geografické rozhledy, 27(5), 20–23.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

ČTVRTNÍKOVÁ, A. (2018): Místně zakotvené učení v českých školách. Geografické rozhledy, 27(5), 24–25.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

TRAHORSCH, P. (2018): Skečnouting: tvorba vizuo-textového zápisu. Geografické rozhledy, 27(5), 26–29.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Věda, výzkum a inovace

JELEN, J., CHROMÝ, P. (2018): Krušnohoří jako součást světového dědictví UNESCO? Geografické rozhledy, 27(5), 30–33.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

SCHUCHOVÁ, K., LENART, J. (2018): Retence povodňových vod starými důlními díly. Geografické rozhledy, 27(5), 34–37.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

Aktuality

Aktuality. Geografické rozhledy, 27(5), 38.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Fotostrany

Hory vs. společnost. Geografické rozhledy, 27(5), fotostrana 1.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Horské stavby. Geografické rozhledy, 27(5), fotostrana 2.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení